Český pointer a setter klub
Home Kontakty Tisk
 

Pes - člověk - co říká naše moderní myslivost a kynologie k tomuto společenství

Úvaha, která předchází historii našeho ČPSK

 

Úvaha vychází z toho, že bez dobrého loveckého psa není řádné myslivosti. Řádnému myslivci není třeba tuto zásadu dokazovat, neboť je samozřejmá. V současné době máme však mnoho začátečníků a “bouchalů” jejichž pozornosti by nemělo ujít několik následujících důvodů:

  • na myslivost a kynologii nesmí být pohlíženo jako na výdělečný podnik, ale jako na dílo vysokého estetického a hospodářského významu. Je to podnikání zcela zvláštního druhu
  • kdo kynologii a myslivost provozuje, činí tak většinou z osobní záliby, když ne z povolání
  • je to láska, které musíme být schopni přinášet osobní i hmotné oběti i pokud běží o držení psa
  • myslivost bez psa není myslitelná a proto se nesmíme lekati věcného nákladu na držení psa - “pes patří k osobnímu výkonu myslivosti”.

Uvedené důvody jsou velmi idealisticky seřazené a v případě plemen AO je nutné vycházet z vlastností a stylu práce těchto plemen. To měli na mysli naši předchůdci, kteří od roku 1923 budovali základní předpoklady chovu a výcviku AO. Vycházeli z toho že :

  • O setrech platí všeobecně, že jsou krasavci mezi ohaři. Vynikající nedostižným temperamentem a znamenitým nosem. K výcviku potřebují pevné, ale jemné a laskavé ruky, neboť jsou velmi citliví a případnou hrubostí se mohou snadno zradit.
  • Pointři, platí za nejustálenější plemeno ohařů. Tvrdí se, že pointer vznikl koncem XVIII. století úspěšným křížením krátkosrstého ohaře (Španělsko) s liščím štváčem (foxhound) a proto mají dokonalou stavbu těla vyhovujícím požadavkům veliké výkonosti a při tom vynikající nos. Typická je jejich hlava - široká lebka s rýhou uprostřed a čelní sklon jevící se v profilu jako stupínek, což vzbuzuje dojem, že”nosí nos vzhůru”.

Našim předchůdcům bylo na tehdejší praxi jasné co mají od AO chtít:

  • V poli prohledávat krytiny soustavně, vytrvale a rychle
  • Rychlost musí být v souladu s nosem, práce nemá být překotná
  • Vůdce má být prací psa přesvědčen, že se žádná zvěř “nepřešla”
  • Pes musí být poslušný. Navětřenou zvěř musí zdaleka pevně vystavit a vyčkat příchodu vůdce.
  • Na pokyn opatrně postupovat, po výstřelu zůstat klidný a jen na povel postupovat dále.

K přihlédnutí k této praxi byl učiněn pro řízení chovu a výcviku závěr pro práci AO v ČR : AO je při hledání v poli nezbytností a práce s ním je požitkem”. Platilo : “Nezvedený a neposlušný pes je na obtíž”. V této době roku 1923 došlo k založení celostátní organizace čs. myslivců do níž se začlenila myslivecká kynologie a v roce 1926 Ministerstvo zemědělství ČSR vzalo plemennou knihu loveckých psů. Tak došlo k ustanovení “Spolek chovatelů AO v Praze”.

S těmito zásadami :

  • je českých chovatelským spolkem, který pečuje o chov a výcvik pointerů a setrů.
  • pořádá každoročně JZ a PZ pro tyto psy, jakož i chovné přehlídky a výstavy.
  • udílí odborné rady stran chovu a výcviku
  • vydává průkazy původu pro pointery a setry, které zapisuje do plemenné knihy za podmínek :
    • štěňata ve stáří do 3 měsíců po rodičích jejichž zevnějšek byl oceněn odborným znalcem jako “výborný” nebo “velmi dobrý” a získali na zkouškách nejméně III. cenu, má-li chovatel chráněný název chovu a nebo nechá si jej chrániti. Jména štěňat musí být od jednoho písmene. ¨
    • jednotlivé psy ve stáří do 9 měsíců, uznal-li odborný znalec pro zápis do plemenné knihy, soudce pro výstavy nebo zkoušky, jich zevnějšek nejméně jako “dobrý”.

Na štěňata po rodičích, kteří nevyhovují podmínkám, vydá se pouze “Prozatimní průkaz původu psa” s evidenčním číslem chovného rejstříku. Do plemenné knihy může býti pes zapsán dle podmínek pro zápis jednotlivého psa.

  • závěrečná ustanovení : - dříve než použijete psa uvedeného v průkazu původu psa k dalšímu chovu, vyžádejte si souhlas správce plemenné knihy nebo poradce chovu.
  • hlaste také ve vlastním zájmu každou změnu ve vlastnictví psa správci plemenné knihy, jemuž vraťte průkaz původu v případě uhynutí psa. “Zneužití průkazu původu psa je trestné”. Bez potvrzení a razítka chovatelského spolku je průkaz bezcenný!

Došlo také k vytýčení zásad co musí AO umět a jak se má chovat:

  • musí být poslušný
  • nesmí po výstřelu divočit
  • musí být klidný před zvěří
  • nesmí prohánět zdravou zvěř
  • postřelenou zvěř musí dohledat a přinést

Již tehdy bylo patné, že AO jsou ve stylu práce jiní než běžná plemena ohařů a proto byly vypisovány “Jarní polní zkoušky pro ohaře anglické”. Na těchto zkouškách se prováděla a hodnotila “polní práce” (bez stopování). Zkoušel se : nos, hledání, vystavování, postupování, klid před zvěří pernatou a srtnatou, klid po výstřelu, poslušnost a ovladatelnost, rychlost a vytrvalost, vodění na řemeni, ochota k práci.

Starší AO se zkoušeli odděleně od mladých a museli při těchto zkouškách podat obraz :

  • utvrzeného koroptváře
  • bezvadného vystavovače
  • před zvěří i po výstřelu naprosto klidného psa

Hlavní důraz byl kladen na :

  • soustavné, široké, příčné, rychlé hledání
  • znamenitý nos
  • postupování
  • pevné vystavení

FT se objevují ve zkušebních řádech v roce 1952 a následně v roce 1971 pod názvem “Speciální jarní zkoušky AO-Field-TRIALS, kde se poprvé mluví :

  • zkoušeni ve dvojicích
  • zkouší se zásadně na pernaté
  • posuzují 3 rozhodčí
  • ustanovení o době, po kterou se smí ohař vzdálit z vlivu vůdce pro tyto zkoušky neplatí

Snažil jsem se v této úvaze zajít až k samým počátkům našeho klubu. V dalších relacích se podíváme na vývoj činnosti klubu, na práci nestorů klubu jako JUDr. Bayera, Milce, MUDr. Brunclíka, MUDr. Kvíze, Tihelky, Hejdy, MUDr. Souchy, Hamouze a dalších. Poznat celou cestu našeho klubu až po dnešek vyžaduje úzkou spolupráci s pamětníky klubu a proto prosím o zaslání všech podnětů na moji adresu.

Srdečný dík
Ing. Sybol Josef
ekonom klubu a dnes již “pamětník”

(Český pointer a setter klub- Klubový zpravodaj číslo 1/99)

 

 
     
              © 2000-2019 Český pointer a setter klub  
připravuji vyhledávání...